V následujícím týdnu jsem se tisíckrát vracel a opakoval si události toho rána. V mysli jsem si rozebíral slova toho muže. Ta myšlenka, která mi připomínala apoštola Jana, už mou fantazii opustila, až na to pronikavé potvrzující mrknutí oka.
Ale jak by mohl být Jan naživu dva tisíce let? Mohl by to být takový zázrak zjevení, jako když se Mojžíš a Eliáš proměnili v Ježíšově přítomnosti? A kdyby i byl, mohl by číst mé myšlenky, nebo tak snadno mi zmizet z očí?
Dokonce jsem se vrátil zpět a četl Ježíšova záhadná slova Petrovi o Janově budoucnosti. Měl pouze Petra varovat, že mohou nastat dny, kdy ho kvůli přátelství s Pánem Ježíšem povedou na smrt. V rozrušení, a snad s přáním nejít touto cestou, sám poukázal na Jana a doptával se na jeho budoucnost. Ježíšova odpověď každého šokovala.
