David Wilkerson
Denní zamyšlení ze čtvrtka 16. června 2011
Pavel píše, „ Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud“ (Římanům 12:19). Říká: „Snášejte křivdu. Vzdej se odplaty a jdi dál. Žij životem Ducha.“
Nicméně, pokud odmítneme odpouštět zranění, která nám byla učiněna, budeme muset čelit těmto následkům:
1. Budeme mít na sobě větší vinu než člověk, který nám zranění způsobil.
2. Boží milost k nám nebude moci proudit. Potom, jak se věci v našich životech nebudou dařit, nebudeme jim rozumět, protože budeme v neposlušnosti.
3. Trápení, které nás bude pronásledovat, nás bude okrádat o pokoj. Stane se vítězem, který nám bude úspěšně a ustavičně zasazovat další rány.
4. Protože nás Satan úspěšně povede k myšlenkám na pomstu, bude schopen nás vést do strašnějších hříchů. Budeme se dopouštět horších přestupků než byly tyto.
Pisatel Přísloví radí, „Prozíravost brání člověku se hněvat, promíjet vinu je jeho ozdoba“ (19:11).
Jinými slovy, neměli bychom nic dělat, dokud náš hněv neopadne. Nikdy bychom neměli dělat rozhodnutí nebo podnikat jakoukoliv akci, dokud se ještě hněváme.
Přinášíme slávu našemu nebeskému Otci kdykoli promíjíme zranění a odpouštíme hříchy, které byly vůči nám spáchány. Takto činit, buduje náš charakter. Když odpouštíme, jako Otec odpouští, uvádí nás do zjevení jeho přízně a požehnání, jaké jsme dosud nikdy nepoznali.
Ježíš nám přikazuje milovat ty, kteří se stali našimi nepřáteli tím, že budeme činit tři věci:
1. žehnat jim
2. dělat jim jen dobré
3. modlit se za ně
V Matouši 5:44 Ježíš říká, „Milujte své nepřátele, žehnejte těm, kteří vás proklínají, čiňte dobré těm, kteří vás nenávidí a modlete se za ty, kteří vás krutě využívají a pronásledují.“
